Libečov

 se připomíná v listině vydanékrálem Přemyslem Otakarem I.Pro jeho sestru

Anežku, abatyši kláštera benediktinek při
bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Listina
potvrzuje držení statků a majetku klášterem.
Vedle řady vsí se jmenuje i Libečov.
Nedatovaná listina je považována za ,,falsum“
z první poloviny 13. století a editor ji zařadil
do období okolo roku 1227. Odhad datování
má oporu ve skutečnosti, že králova sestra a
abatyše kláštera sv. Jiří zemřela v roce 1228.
Dne 2. 7. 1233 vydal papež Řehoř IX. Pro
klášter benediktinek u baziliky sv. Jiří na
Pražském hradě listinu, kterou potvrzuje
abatyši a konventu držení vyjmenovaných vsí
v téměř shodném znění s předchozí listinou. Na rozdíl od listiny Přemysla
Otakara I., se ona papežova zachovala v originále (Státní archiv ve Vídni) a
je ji možné vnímat jako konfirmaci. Tím lze do jisté míry eliminovat
označení královského potvrzení jako ,,falsa“.
Vedle církevního majetku byl ve vsi i majetek světských držitelů z řad
pražských měšťanů. V roce 1404 byl testamentem Václav Mikuláše
z Landeka odkázán kostelu sv. Michaela pod Pražským hradem roční plat
jedné kopy grošů, který byl vázán na dům mistra Blažka, měšťana
Menšího Města pražského a na jeho plat ze dvora, polnosti a příslušenství
ve vsi Libečově. Husitské války přinesly výrazné a trvalé změny ve
struktuře majetkové držby v Českém království. A to především na úkor
církve. Klášter sv. Jiří přišel o Libečov. Zprávy o tom jsou až z roku 1474,
kdy v Benešově zasedal zemský sněm (4.1 – 27.2), na kterém se krom
jiného projednávaly i majetkové záležitosti. Zdeněk ze Šternberka obdržel
celou řadu vsí a právo vybírat z nich platby. Mezi nimi byly např. Dušníky,
Chrášťany a Libečov. Pánům ze Šternberka patřil Libečov ještě, vedle
Kaplička v Libečově byla
postavena roku 18874
Železné, Chrášťan a Dušník. Libečov v 18. století patřil k panství
Tachlovice. Toto panství se nakonec stalo osobním majetkem císaře
Františka Josefa I.
zdroj: heraldická kancelář DAUPHIN- převzato z chyńavského zpravodaje 2/2011