Vysoký vrch a Tuchonín

 … který z nich je skutečně vyší...

trochu nepřístupnějších terénů. A tak jsme po návštěvě krásné kapličky se zázračným pramenem  v údolí potoka Žlábek vyrazili zdolat dva nejvyšší vrcholy Kladenska -  stromy zarostlý vrch Tuchonín a skalnatý Vysoký vrch s krásnou dřevěnou rozhlednou. Až dodatečně jsem si zjistil, který kopec je vlastně vyšší – o pouhý metr vítězí nenápadný a v pozadí schovaný Tuchonín - 488 m.n.m.

Žlábek je velmi půvabné místo a nachází se v nejjižnější části kladenského okresu v lesnatém údolí Žlábeckého potoka nedaleko Roučmídova mlýna. Poutní místo Žlábek tvoří malá kaplička, zasvěcená Panně Marii žlábecké, se studánkou. Žlábecká voda má podle pověstí zázračné léčivé účinky. Kdysi v období Třicetileté války se zde skrývali před drancujícími vojáky obyvatelé města Unhoště. Ke kapličce do Žlábku se koná každoročně pouť. Obraz v kapličce je namalován podle tzv. Roudnické madony - originál je ve starých sbírkách gotického umění v Anežském klášteře.

Poutníče, postůj,
vzpomeň zde na těžké doby minulé a nenič památku,
kterou nám předali naši předkové, památku,
která zde v malebném údolí přetrvala věky!

U kapličky je umístěna informační tabulka, která říká: „ Poutníče, stojíš před kapličkou v údolí Žlábeckého potoka, na poutním místě kam každoročně v pondělí Svatodušní směřovala procesí z blízkého i širokého okolí, z Unhoště, Malých Kyšic, Bratronic …. Stojíš v místech, kde se v době třicetileté války ukrývali obyvatelé města Unhoště. V letech 1631, 1639 – 42, ale i samotném roce 1648 se sem Unhoštští uchylovali a ukrývali se zde jak před oddíly švédského, tak císařského vojska. Zde tedy nalézali dočasný úkryt. Nejbližším sousedem jim byl Kašpar Votava, mlynář z blízkého mlýna v Poteplí. K tomuto místu se váže i několik pověstí: Jedna z nich vzpomíná na desetiletou Sabinu Pěnkavovou, dceru Unhoštského primase. Ta se při ukrývání ve výše vzpomínané pohnuté době právě zde roznemohla a následkem nemoci přestala vidět. Její matka jí oči léčila jen přikládáním obkladu, které máčela v čisté vodě zdejšího pramene. A tehdy matka za vyléčení dcery učinila slib, že nad místem, kde pramen ze stráně vyvěrá, k uctění památky Panny Marie, nechá postavit kapličku. Sabina se uzdravila a s povolením správy Křivoklátské její rodiče, Jiří a Anna Pěnkavovi, matčin slib splnili a již roku 1649 zde nechali kapličku postavit.

Panna Maria „Žlábečku“ prokazovala dobrodiní i v dobách pozdějších. Jedním z těch, kdo jí byl neobyčejně oddán, byl známý pytlák z Křivoklátských lesů Švejcar. Před obrazem této světice měnil se v beránka a kdykoliv pohlédl do jejích nevinných očí, bylo mu, jako by se měl káti ze všech svých hříchů, i smekal na dálku klobouk, nebo čepici, aby se pokud možno, navždycky udržel u svaté Panny Marie v milosti. Podle pověsti i jeho Panna Maria ochránila před třemi myslivci, tím, že se mohl ukrýt ve výklenku zdejší kapličky a oni ho slepě minuli. V létě roku 1946 Žlábecké údolí navštívil Cyril Bouda, pozdější národní umělec, tehdy již významný český malíř a grafik, kterého tento tichý a klidný kout nadchnul tak, že si zde pořídil několik skic, které následně použil v další umělecké činnosti. Ještě po létech Cyril Bouda rád vzpomínal na toulky údolím Žlábek: „Tenkrát svítilo slunce a po stráních poletovali motýli. Byla tu studánka s čistou vodou, která dobře chutnala. Mám rád studánky.“

Vysoký vrch je odvěkou dominantou Kladenska. Tento výrazný zalesněný vrchol, lidově zvaný „Velký vrch“, se zvedá nad osadou Poteplí od pravého břehu potoka Loděnice (Kačáku) do výšky 487 m n.m. Je již zdaleka dobře viditelný cestou západně od Pražské plošiny. V jeho stínu je jihozápadním směrem blízký lesnatý vrch Tuchonín, který má však překvapivě shodnou nadmořskou výšku. Před Vysokým vrchem směrem od Poteplí se nachází ještě menší skalnatý kopec nazývaný „Malý vrch“. V jeho západní stěně je malá jeskyně, kde se údajně skrýval v předminulém století slavný český loupežník Václav Babinský. Historie Vysokého vrchu je pozoruhodná. V roce 1961 zde proběhl rozsáhlý archeo-logický průzkum pod vedením dr. Zdeňka Peřiny, kdy se potvrdila hypotéza o zdejším hradišti. Původ hradiště je pravděpodobně v mladší době bronzové a bylo osídleno Kelty. Jednalo se zřejmě o strážní místo vzhledem k možnosti rozhledu do všech stran a nepřístupné poloze. Hradiště se nacházelo na horní plošině a bylo zhruba čtvercového průřezu o rozloze 1,5 ha. Vybudováno bylo z kamenů kladených nasucho. Původní hradba složená z vnější a vnitřní zdi byla široká 2,75 m, vnitřní prostor byl vyplněn menšími nasypanými kameny. Ještě v současné době se můžeme setkat s názorem, že Vysoký vrch je sopečného původu. Není to však pravda. Koncem 17. století postihla okolní lesy patřící ke Křivoklát-skému panství zničující vichřice. Přebytek dřeva vedl k rozvoji prvních milířů - výroben dřevěného uhlí. Proces, kdy probíhá hoření dřeva za nepřístupu vzduchu, je charakterizován pomalu stoupajícím dýmem, který byl z dálky viditelný nad Vysokým vrchem. Projíždějící formani a vzdálenější usedlíci tak dali vzniknout pověsti o sopce.

Málokdo dnes ví, jaký je původ a účel kamenné mohyly nalevo od přístupové cesty pod vrcholem. Byla založena na paměť upálení Jana Palacha 19.1.1969. Tradice, kdy si téměř nikdo ze starousedlíků nedokázal představit výstup na Vysoký vrch bez kamene přineseného z úpatí, se pomalu vytrácí. Zejména v minulých dobách to byl počin symbolického významu. Rozhled z vrcholu Vysokého vrchu je pověstný - za příznivých podmínek lze spatřit nejen horu Říp, ale i Milešovku a hřebeny Krušných hor a Doupovska. V zimě a na jaře roku 1994 byla poblíž vrcholu zbudována z náhlého popudu několika místních nadšenců jednoduchá jehlanovitá rozhledna. Navazovala volně na původní nivelační triangl ze šede-sátých let, který se časem rozpadl. Pracovalo se jen s pilou a sekerou, použity byly padlé kmeny z blízkého okolí. Stala se magickým výletním místem. Rozhledna sehrála velmi důležitou a pikantní roli v českém filmu „Báječná léta pod psa“. Daní za to bylo snížení původní vyhlídkové plošiny filmaři o patro níže. Původně plánovaná životnost předčila očekávání, nyní již je však stav havarijní. Opět se však našlo několik nadšenců, kteří založili „Spolek pro obnovení rozhledny na Vysokém vrchu“ a létě 2007 byla skutečně nová krásná rozhledna postavena.

Vrch Tuchonín – 488 m.n.m. dominuje Lánské pahorkatině, která je součástí Křivoklátské vrchoviny. Vrchol je dnes již zarostlý vzrostlými stromy a tak z něj není takový výhled jako z blízkého Vysokého vrch.

článek  je publikován s laskavým svolením pana Pavla  Slezáka, který popisuje své  výlety na   www. ulli.cz