Chyňava

Novinky k historii Chyňavy

21.09.2011 21:52

Rok 2011, je pro nás významné
výročí, protože víme, že Chyňava má
k roku 1341 zakládací listinu. Ta se
dochovala, byť v opise, jen pro nemnoho
obcí. Ještě před dvaceti lety byl znám
pouze jeden opis této listiny o založení
naší vesnice, pocházející z královské
kanceláře Jana Lucemburského, manžela
Elišky Přemyslovny a otce Karla IV. Tento
úřední dokument pro vás zpřístupnila ve
své práci badatelka paní Marie Fraňková-
Stádníková, narozená v Chyňavě.
V současnosti, kdy je řada listin
v digitální podobě na internetu přístupná
veřejnosti ke studiu, víme, že existují opisy dva. Jsou psány starou
češtinou, pochází z královské kanceláře z poloviny 16. století. Zvětšením
lupou může každý zkusit přečíst text....Není to ale tak
jednoduché....Dokumenty jsou zařazeny pod heslem Hudlice, protože
zakládací listina je jen jedna, pro tehdy tři nově vyměřené vsi, Hudlice,
Újezd patřící k ní a pro Chyňavu. Člověk, kterému byla originální listina
adresována, byl bohatý velmož, který řídil po nějakou dobu jako rychtář
stříbrné doly a mincovnu v Kutné Hoře. Panovník měl od něho
vypůjčenou velikou sumu peněz. Tento králův věřitel se jmenoval
JINDŘICH z Jílového. Jeho syn měl být podle listiny Pešek Benešovský(ne
Bereškovský). Někteří staří autoři píší, že Jindřich a Pešek Benešovští měli
po určitou dobu od panovníka v pronájmu celé Křivoklátsko(pochopitelně
za nemalou sumu).
Erb českých králů5
V Praze proběhla letos v domě „Janka od zvonu“ na Staroměstském
náměstí velká výstava, která se přitažlivě jmenovala Královský sňatek.
Měla připomenout svatbu Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského.
Mnozí z vás, kteří toto čtete, jste ji asi navštívili. Byla nejen z počátku
vlády tohoto panovníka v Čechách. Pro mnoho návštěvníků byly zajímavé
zlaté předměty, ale hlavně vystavené Korunovační klenoty. Ty byly
nalezeny ve Slezsku, kde se dochovaly dlouho uschované v dnešním
podzemí měšťanského domu. Byly totiž jak i dnes říkáme „zastaveny“,
aby vladař získal hotovost na svůj reprezentativní životní styl.
A jsme u podobného problému, jak vlastně došlo k znovuvysazení tří
vesnic na Křivoklátsku, na panství krále, na okraji královského lesa. Král
Jan Lucemburský dlužil rychtáři Jindřichovi
z Prowendorfu(Drowendorfu) velkou sumu.Protože téměř slepý předal
vládu svému synovi a chystal se odejít z Čech, měl vyrovnat své dluhy.
Neměl asi k dispozici takovou hotovost, a tak dal právo vysadit
(emfyteuticky) právem zákupním, nebo česky také purkrechtním/ tři vsi
velmoži Jindřichovi (Henlinovi). Částku, kterou by musel zakladatel vesnic
normálně zaplatit, mu prostě patrně odepsal z dluhu.Podrobně o
možnostech interpretace vyjde článek v archivní ročence koncem léta.
Mgr. Zdenka Polívková

převzato z chyňvského zpravodaje 2/2011