Jak se u vás říká?

V loňském roce jsme měli možnost nejdříve navrhnout a poté vybrat názvy ulic v naší obci. Některé návrhy byly originální, některé abstraktní, často ale vycházely z místních pojmenování. Kde se ale vzala jména Průhon, Velká strana, Třetí ulice, v Betlémě….?

            Třeba název Vápenice zmiňuje paní Marie Fraňková (Naše Chyňava,2014) v souvislosti se svým pátráním po chyňavských rodech. Jejímu předkovi, Matěji Stádníkovi ( 1779 – 1837 ),se říkalo „Vápeník“ a domu čp.35 „U Vápeníků“. Zřejmě proto, že se zabýval obchodováním s vápnem.

            Název Průhon zase kdysi označoval cestu, kudy se vyháněl dobytek na pastvu nebo k napajedlu. Tento název se znovu objevil v Novém občanském zákoníku ( §1275 ) a znamená právo hnát zvířata přes služebný pozemek. Tak pozor koho tam třeba potkáte……

            Humno byl původně prostor k mlácení obilí. Nejdříve se mlátilo pod širým nebem, později to byla část stodoly mezi domem a sadem nebo zahradami. Dříve to bylo také oblíbené místo k setkávání vesnické mládeže.

            A proč se říká V Betlémě? Tato část obce je malá tak, že vypadá jako město Betlém na Západním břehu řeky Jordán

            První, Druhá a Třetí ulice zřejmě dostaly název podle postupující výstavby rodinných domů směrem k Hýskovu.

            Naše obec vznikla podél potoka, podle starých dokumentů jsou první domy číslovány po Malé straně směrem nahoru ke kostelu a po Velké straně dolů. Ale proč Velká a Malá strana? Asi proto, že je jedna větší a druhá menší. Vysvětlení jsem nikde nenašla a pamětníci nevědí.

Podle tchána paní Pelcové se tak říká proto, že tady bydleli větší sedláci. Vezměte si třeba dodnes zachovalé statky Třeba nyní Pospíšil (Procházka čp.52), Beer (Kšír 50), Husák (48),Holeček (Sojka 43), Vít (Hrudka 36), Stádník (35).  A na Malé straně bydleli jen malí sedláci nebo zde došlo k rozdělení statku pro dva sourozence.

Směrem k mostu se prý také říkalo, že tam bydleli „ culíkáři“. To byli sedláci s malým počtem polí, např. 1 -2 hektary. To doplnil další místní starousedlík. 

             Remízky v polích s názvem U třech Frantů se tak jmenují proto, že v době mezi světovými válkami v těchto místech vlastnili pole tři radní se shodným křestním jménem František.

            Skalka a Kamenná mají název odvozený od křemence a železné rudy, které se zde v dřívějších dobách těžily. Ale co třeba Hůrka? Je sopečného původu, ale také je na kopci, nahoře, nahůře…

         To je jen část místních názvů, ale co ty ostatní? Vyprávěla Vám někdy babička, proč se říká v Jakubince? Chodili jste s dědou do lesa na houby třeba na Tlustou horu? Podělte se s námi o svoje znalosti nebo vzpomínky. Každý si pamatujeme jen něco a strýček Google taky neví všechno. Vaše informace velmi rádi zveřejníme.